Hydrofoil v kostce

Slovo Hydrofoil nemá v češtině svůj  přesný protějšek, význam se vztahuje k vodnímu křídlu. S využitím křídel pod vodou se začalo už před 100 lety. Od té doby se našlo uplatnění u sportovních i dopravních lodí, vodních lyží, kajaků, windsurfingu i wakeboardu.

Stručně řečeno jde o létání nad vodní hladinou pomocí křídel, která jsou pod vodou.

 

Využití vztlakových křídel pod vodou přináší nesporné výhody:

• Díky hustotě vody stačí pro dosažení vztlaku podstatně menší plocha a nižší rychlost než ve vzduchu
• Uplatněním vztlaku a vynořením výtlačné části lodě nebo boardu se dramaticky sníží odpor a k jízdě ve skluzu pak stačí podstatně menší síla.
• Snížením odporu je možné dosáhnout podstatně větší rychlosti
• Vertikální konzoly držící křídla snadno krájí rozvlněnou vodní hladinu a plavidlo tak dosahuje rychlosti  a přesnosti řízení, která by při kontaktu dna s vodní hladinou nebyla možná

 

První předválečné pokusy žebřinovém plavidla vypadaly ve své době naprosto fantasticky:

 

Jízda italského konstruktéra Enrica Forlanini (1948-1930)

 

V 60.letech se pustil do využití u armádních plavidel Boeing:

The Boeing PHM

 

Ruská "raketa" pro veřejnou dopravu na sebe nenechala dlouho čekat.

 

 

V oblasti sportovního využití je legentárním pojmem Airchair - vodní monolyže s úpravou pro sezení a podvodní křídlem, kterou vytvořil v osmdesátých letech Bob Woolley a Mike Murphy. Podařilo se dosáhnout nového cíle, který nebyl možný na hydrofoil lyžích - skákat z vody a postavit novou třídu triků, které nebyly dosud možné.

Na přelomu tisíciletí se začalo využívat osvědčeného "letadýlka" z Airchairu i na surfových prknech a vznikly mystické záběry Lairda hamiltona ve velkých vlnových revírech.

 

Následovaly experimenty na windsurfingu i kiteboardu. Poloha ve stoje je náročná, protože je potřeba překonávat začnou páku a tak se většinou používá snowboardové vázání.  Následně  je problém s otočením prkna do nového směru protože "letadýlko" musí být v zadní částí.

 

V evropě experimentuje s kite foilem Mike Carafino

 

 

Shaper Carl Hill dělá ve spolupráci Rushem Randallem foilboardy pro windsurfing na Hawaii.

 

Samostatnou kapitolou byla konstrukce osobního foilboardu quaskipper konstruktérem Shane Chenem v roce 2004. Jedná se o vodní samohyb, který dosáhne rychlosti až 30km/h pouhým pumpováním v kolenou.

 

 

 

 

 

Ten přiblížil radost z foilboardingu davům a dnes se dá pořídit už za několik tisícovek (viz třeba nabídka na Extremcentrum.cz  )

Užití vodních křídel u kajaku nebo sportovních plachetnic našlo už svoje komerční využití a pevné místo na trhu.

 

Funkčním výstřelkem se ukázalo být i foil auto se sklopnými  křídly

a dalších aplikací bude v budoucnu jistě přibývat...